Galerie Piwigo

_1080607.jpg Vyhlídka z mrakodrapu VysockijNáhledyVyhlídka z mrakodrapu VysockijVyhlídka z mrakodrapu VysockijNáhledyVyhlídka z mrakodrapu VysockijVyhlídka z mrakodrapu VysockijNáhledyVyhlídka z mrakodrapu VysockijVyhlídka z mrakodrapu VysockijNáhledyVyhlídka z mrakodrapu VysockijVyhlídka z mrakodrapu VysockijNáhledyVyhlídka z mrakodrapu VysockijVyhlídka z mrakodrapu VysockijNáhledyVyhlídka z mrakodrapu VysockijVyhlídka z mrakodrapu VysockijNáhledyVyhlídka z mrakodrapu Vysockij

Jekatěrinburské státní akademické divadlo opery a baletu bylo založeno v roce 1912. Budovu navrhl inženýr Vladimír Semenov. V budově opery 8. listopadu (26. října 1917) na veřejním zasedání jekatěrinburský sovět dělníků a vojáků vyhlásil zřízení sovětské moci ve městě a Uralu.

V 70. letech 19. století založili zástupci místní inteligence Jekatěrinburgský hudební kruh. Opera se poprvé objevila v Jekatěrinburgu v sezóně 1879–1880, přinesl ji podnikatel Peter Medveděv. V budoucnu zde operní podniky vystupovaly více než jednou a od roku 1907 se staly každoročně.

V roce 1912 byla na Dřevěném náměstí (nyní Pařížské komuny) postavena divadelní budova s hledištěm ve tvaru podkovy navrženým pro 1200 míst na místě dřevěného cirkusu, který zde existoval od roku 1896. Divadlo bylo postaveno podle projektu stavebního inženýra Vladimíra Semjenova podle vzoru slavných operních domů ve Vídni a Oděse. Semjenov vyhrál soutěž na projekt městského divadla v roce 1904, ve věku třiceti let. Při práci na projektu pomáhal mladý autor architekt Konstantin Babykin.

Divadlo bylo otevřeno 2. září (12. října) 1912 operou Michaila Glinky Život pro cara. Prvním hlavním dirigentem divadla byl Silvio Barbini.
Po říjnové revoluci bylo divadlo uzavřeno, znovu otevřeno v roce 1919. V roce 1922 byl baletní soubor znovu vytvořen, první představení bylo „Coppélia“ Leo Delibese v režii P. K. Jorkina.

V roce 1924 bylo divadlo přejmenováno a stalo se Státní operní divadlo pojmenované po A. V. Lunačarském. Od roku 1931 má divadlo nové oficiální jméno - Sverdlovské divadlo opery a baletu pojmenované po A. V. Lunačarském. V roce 1936 bylo náměstí před divadlem upraveno architektem Sigizmundem Dombrovským. V roce 1962 bylo divadlo vyznamenáno Řádem rudého praporu práce, od roku 1966 má akademický titul. Divadlo dvakrát získalo Státní cenu SSSR: v roce 1946 jako první z periferních divadel (tehdy Stalinova cena) za provedení opery Othello, a v roce 1987 za operu V. Kobekina „Prorok“.

V sovětských dobách bylo divadlo nazýváno „laboratoří sovětské opery“. Od poloviny 20. let jsou do repertoáru aktivně zařazována díla sovětských autorů, na plakátu se často objevilo oznámení „právo na první inscenaci divadla“.

V letech 1981-1982 byla budova zrekonstruována, dokončena byla 26. prosince 1982. V letech 1982-1985 bylo pod vedením architekta a umělce Georgyjeo Šiskina založeno divadelní muzeum.

V 90. letech 20. století, po rozpadu SSSR, bylo divadlo v krizi a trpělo nedostatkem finančních prostředků. Poté se situace postupně ustálila.


Rozměry
4592*3448
Velikost souboru
5308 KB
Návštěv
401
Location
Zobrazit na OpenStreetMap
Bodové hodnocení
bez hodnocení
Ohodnotit tuto fotografii

0 komentářů